Jídlo 4.0: Budoucnost potravin

Už v roce 1987 definovala OSN udržitelnost jako „uspokojení potřeb současnosti bez toho, aniž by bylo ohrožené uspokojení potřeb generací budoucích“. Různé potraviny mají různý vliv nejen na lidské zdraví, ale jejich předchozí produkce také na životní prostředí. Udržitelné jídlo přispívá k potravinové a výživové dostupnosti, ke zdraví současných i budoucích generací a zároveň respektuje biologickou rozmanitost přírody. 

Přechod na udržitelný styl stravování bude vyžadovat především celosvětově menší spotřebu masa, a to až o 50 %. Produkci lokálního ovoce, ořechů, luštěnin a zeleniny naopak budeme muset zdvojnásobit. Vědci a inovátoři z celého světa v této výzvě vidí velkou příležitost. V následujících řádcích vám představíme trendy z oblasti udržitelného jídla, kterým se věnují firmy v #brnoregion.

Kultivované maso od Mewery 

Chov zvířat a produkce masa představuje pro životní prostředí obrovskou zátěž. V případě hovězího dobytka dokonce větší než dopravní průmysl. Jedno kilo hovězího masa vyprodukuje asi 27 kilogramů oxidu uhličitého. Vědci po celém světě se proto snaží maso co nejautentičtěji nahradit. 

Velmi inovativní – a zároveň velmi nadějnou – cestu zvolil brněnský projekt Mewery. V laboratoři pěstuje maso z buněk za pomocí mikrořas. Tato technologie pěstování savčích buněk je nejen etičtější, ale i cenově výhodnější. „Ušetřili jsme oproti běžným kultivačním metodám celkem 70 % nákladů,“ vysvětluje zakladatel Mewery Roman Lauš. Není divu, že jsou Mewery v centru pozornosti mnoha investorů.  

Cílem firmy Mewery je vyvinout plnohodnotné vepřové. „Chceme na trh přinést mleté maso, párky, masové kuličky a časem i první steaky. To vše se stejnou chutí i strukturou na jakou jsme zvyklí. Jen bez porážky živých prasat,“ těší se Roman Lauš. Aktuálně má firma k dispozici první prototyp a začíná – i díky podpoře investorů – pracovat na malé produkční výrobě.

Grig: místo steaku cvrček 

Chov zvířat, produkce masa a jejich dopady na životní prostředí nenechává v klidu ani brněnský startup Grig. Jako udržitelnější alternativu propagují hmyz. „Cvrček nebo moučný červ je skvělým zdrojem živočišného proteinu. Má skvělé nutriční vlastnosti při minimálních nárocích na životní prostředí,“ vysvětluje jeden ze spoluzakladatelů Grigu Adam Dostál. Na stejné množství bílkovin je podle něj oproti hovězímu masu potřeba 16krát méně prostoru, 12krát méně krmiva a 2000krát méně vody. Navíc se v případě hmyzu nepoužívají antibiotika. 

„Hmyz coby součást jídelníčku doporučují odborníci po celém světě. Obsahuje dvakrát víc proteinu než hovězí maso, dvakrát víc železa než špenát a stejné množství omega 3 jako losos. Právem je tak označovaný jako protein budoucnosti,“ pokračuje Adam Dostál. Počáteční blok k jezení hmyzích specialit se ve společnosti postupně začíná odbourávat. Grig je u nás aktuálně jedničkou na trhu. Kromě českého trhu už působí také v Německu nebo Polsku.

Pěstování zeleniny celoročně doma: microFeeld

Zatímco populace roste, množství (kvalitní) půdy klesá. Celoroční přísun zeleniny pro všechny, coby důležitého a základního prvku stravy, tak bude čím dál tvrdší oříšek. Chytrou alternativou je v tomto případě tzv. mikrozelenina. Jedná se o mladé rostlinky zeleniny, které mají skoro o polovinu víc výživově cenných látek a vitamínů než zelenina vzrostlá. A navíc se dají velmi snadno a rychle vypěstovat celoročně doma.  

V Brně se této oblasti věnuje firma microFeeld, která vyvíjí domácí systémy pro pěstování bylinek a zeleniny. To vše s maximální úsporou energie i vody. „Před lety jsme během třinácti zimních dnů vypěstovali první microgreens hrachu s kapkou elektrické energie a 450 ml vody. Věděli jsme tehdy, že přesně takto má vypadat pěstování zeleniny v domácnostech. Jednoduše, úsporně a rychle,“ vzpomíná zakladatelka firmy Michaela Novotná. 

Mikrozelenina nepotřebuje hnojivo, pro svůj růst si vystačí jen s vodou. Osivo má totiž přirozenou zásobu živin a energie, které rostlině vystačí až do fáze sklizně. Ta přichází mezi šestým a šestnáctým dnem od zasazení. Firma začínala v době pandemie, která zakladatele utvrdila ve správném směru. „Lokální soběstačnost v oblasti potravin je naprosto nezbytná. Naším cílem je, aby si doma kdokoliv mohl doma vypěstovat zeleninu pro svoji vlastní spotřebu. Aby zelenina byla nadále dostupná všem,“ doplňuje Michaela Novotná.

Lokální zelenina od Rostutu 

Na stejném produktu, ale jiném konceptu staví startup rostutu. V roce 2020 v centru Brna založili vlastní indoor vertikální farmu. Na první farmě si otestovali technologie a ty pak mohli rozšířit dál. „Nakonec jsme se rozhodli z Brna přestěhovat a rozhodli se vdechnout život jednomu brownfieldu v blízkosti Tišnova, kde se vedle mikrozeleniny zaměřujeme i na další produkty. Z naší produkce jsme schopní zásobovat desítky brněnských kaváren a restaurací, zdravé výživy, supermarkety a dodávat i dalším distributorům, kteří nám pomáhají obchodně zasáhnout i jiná města než jen Brno,“ vysvětluje spoluzakladatel rostutu Daniel Hrma.

Cílem firmy rostutu je zvyšovat produkční kapacity tak, aby do roku konce 2023 mohla nabízet alternativu k dovozu ze zahraničí v celé České republice. Moderní technologie při pěstování šetří, v porovnání s konvenčním zemědělstvím, až 90 % vody. A není ani potřeba používat pesticidy. „Koncept vertikálního zemědělství může vyřešit problémy spojené s populační explozí, dovozem potravin a úbytkem úrodné půdy. Lokální soběstačnost bude dávat čím dál větší smysl,“ doplňuje Daniel Hrma.

Future Farming: když spolupracují rostliny a ryby 

I firma Future Farming staví na chytrém přístupu k zemědělství. Firma vyvíjí, vyrábí a dodává vlastní technologické celky pro pokročilou aquaponii, hydroponii a recirkulační chovy ryb. A staví také moderní udržitelné zemědělské farmy na klíč. V Česku je Future Farming známý především jako průkopník pokročilé aquaponie –moderní metody, která propojuje ekosystém ryb a ekosystém rostlin. Ryby poskytují živiny rostlinám a ty svými kořeny zase čistí vodu, která cirkuluje do rybích kádí. Tento bezodpadový cyklus se opakuje pořád dokola.

Vše navíc probíhá v řízeném prostředí. Díky moderním technologiím je v systému možné nastavit konkrétní teplotu vody, vzduchu, i přesné pH nebo množství kyslíku ve vodě. „To nám umožňuje pěstovat téměř jakékoliv sladkovodní ryby a kombinovat je s různými druhy ovoce a zeleniny. Zvládneme tak vypěstovat i velmi exotické druhy, které se aktuálně dovážejí přes půl Evropy,“ vysvětluje spoluzakladatel Future Farming Michal Fojtík.

Recirkulační systémy RAS umožňují chovat ryby maximálně účinně a udržitelně. Tedy tak, aby produkce byla vysoká a chov zároveň etický, ekologický, rybí maso zdravé a dopady na okolní ekosystémy minimální. „Spotřeba vody je díky cirkulaci velmi úsporná. A díky neustálému automatizovanému čištění celého systému nedochází k vypouštění odpadů dál do přírody,“ doplňuje Michal Fojtík. Kromě dodávek technologií a výstavby farem na klíč Future Farming provozuje vlastní aquaponickou infrastrukturu. V Brně a okolí má dvě farmy a ve výstavbě jsou tři další. V Přerově nad Labem, v Letonicích na jižní Moravě a na Slovensku ve spádové oblasti Bratislavy. Největší z nich je farma v Heršpicích, jejíž tři pěstební bloky a rybí hala jsou projektovány na produkci 770 tun zeleniny a 320 tun ryb.