Matěj Ballo z Yedem: Naše vášeň je vylepšovat věci kolem nás

S Vojtou jste se seznámili – coby dva brněnští studenti – na Erasmu ve Francii. Podnikatelský nápad se ale zrodil později, při vašich cestách po světě. Jak to celé vlastně začalo?

Vyjel jsem na půlroční stáž do Ameriky. Hned po příletu na letiště JFK jsem si všiml, že lidé naskakují do taxíků po jednom, přestože jedou stejným směrem. Silnice byla plná žlutých aut a nedalo se projet. Přitom mě napadlo, že kdyby se tito lidé propojili, třeba by i jeli spolu. Průjezdnost na silnici by byla lepší, nemluvě o čistějším ovzduší. Jen by k tomu potřebovali platformu. 

A s tímto nápadem jste přišli v roce 2018 do JICu.

Bláhově jsme si mysleli, že máme naprosto skvělý nápad a že se investoři jen pohrnou. Prošli jsme tehdy týdenním programem a zjistili, že propojování cizích lidí v rámci města nebude vůbec jednoduché. A tehdy JIC sehrál první z klíčových rolí v naší cestě. Nasměroval nás na tu pravou cílovou skupinu – na firmy, které tento problém řešily. Konkrétně pak na jednu společnost, kde jsme mohli vytvořit a otestovat první produkt.

Na co jste při tom přišli?  

Že jsme na správné cestě. Ročně přibývá 5 % aut, ale k tomu jen 1 % parkovacích míst. Problém parkování začíná být čím dál palčivější. Pro představu: Zmíněná společnost tehdy měla na 2,5 tisíce zaměstnanců asi jen 300 parkovacích míst. A my jsme vymysleli, jak lidi motivovat, aby více využívali spolujízdu – pokud nechtějí, nebo nemůžou jezdit hromadnou dopravou. Věděli jsme, že základem úspěchu je lidi odměnit.

Jak?

Ukázalo se, že obrovská incentiva je získat parkovací místo. V mnoha firmách funguje princip „kdo dřív přijede, ten zaparkuje“. Zaměstnanci tak dopředu nikdy nevědí, jestli místo chytnou. A není to ani spravedlivě rozdělené – mnoho lidí na vyšších pozicích má na příklad místo celoročně rezervované, jenže některé dny v práci třeba vůbec nejsou.

A přesto místo nich nikdo další nezaparkuje.

Proto jsme chtěli, aby byla parkovací místa využívána efektivně. Vytvořili jsme chytré rezervační systémy se spravedlivým algoritmem. Ti, kteří jezdí autem méně, mají v celkovém pořadí přednost. Zároveň, pokud využívají spolujízdu, mají mnohem větší šanci zaparkovat.

Zvýhodňujete tak lidi, kteří jedou společně?

Ano a velkou výhodou je to, že všichni dopředu vědí, jestli v daný den zaparkují, nebo ne. Do firmy dojíždí v konečném důsledku méně aut, a nakonec se ukazuje, že není parkovacích míst potřeba tolik. To se hodí především ve chvíli, kdy si firma místa za drahé měsíční poplatky – v Brně zhruba 100 až 200 eur měsíčně za jedno – pronajímá. Nebo když má budovat parkoviště nové.  

To je případ vaší vlajkové lodi, jaderné elektrárny Dukovany?

Nové parkoviště je v procesu. Jedná se ale o byrokraticky velmi náročný, asi tříletý proces. V Dukovanech je asi 500 parkovacích míst. Pracuje tam ale 3,5 tisíce lidí, kteří dojíždějí z perimetru asi 35 kilometrů. ČEZ platil svozové linky, ale nebyly moc využívané. Pokud navíc zaměstnanci potřebují po cestě odvézt nebo vyzvednout děti, není jiná alternativa než auto. Aktuálně máme v Dukovanech 120 spolujízd denně. V autě sedí průměrně 2,5 člověka. Denně tak ušetříme nějakých 200 míst pro auta, které díky spolujízdě k elektrárně vůbec nepřijedou.  

Můžou firmy čísla a výsledky spolujízdy využít i v rámci povinného ESG reportu?

Samotný ČEZ už díky spolujízdám ušetřil přes 500 tun oxidu uhličitého, takže i pro firmy je to velká motivace. Nejvíc ale z platformy benefitují zaměstnanci, protože propojujeme i lidi, kteří se třeba dřív neznali a netušili, že za prací dojíždějí ze stejné oblasti. Díky tomu se utvořily skupinky, které jezdí společně, a šetří tak nejen životní prostředí, ale i nemalé náklady za dopravu.

Auta, ve kterých se veze jeden člověk, jsou k vidění po celém světě. Díky – nebo možná spíš kvůli – tomu má vaše platforma určitě globální potenciál. Jaká je vaše konkurence?

Jsou miliardy lidí, kteří jezdí denně za prací tam a zpátky. Konkurence v našem oboru samozřejmě existuje. To je ale jasný důkaz, že daný trh existuje. Mnoho firem ale spolujízdu a parkování odděluje, a to nám nedává smysl. Když jedete do práce autem, potřebujete zaparkovat. Proto obě oblasti propojujeme. Podobně jako my k této problematice přistupují asi jen tři firmy.

Jak moc je vaše řešení unikátní? 

Naše unikátnost spočívá v chytrém algoritmu, v automatickém propojování, v motivačním systému a v integracích na hardware, ve zpracování dat, ale v nemalé míře také v uživatelské přívětivosti. Na tom si zakládáme. My nechceme, aby lidi museli trávit čas složitými rezervacemi nebo vyhledáváním spolujízd. Pracujeme proto s pravidelností. Uživatelé si dopředu zvolí, v které dny a v kolik jezdí do práce a v které dny zůstávají doma. A systém podle adresy a mapy propojí lidi, u kterých dává smysl, aby jeli společně. Ti můžou návrh jednoduše přijmout, nebo odmítnout.

Peníze na cestu přes hranice

Čerstvě jste získali investici od Czech Founders VC, fondu Patera a našeho JIC Ventures fondu, dohromady 500 tisíc euro. Na co peníze využijete?
 

Aktuálně působíme v několika velkých firmách v Česku a máme nějaké klienty na Slovensku. Přišel ale čas vstoupit na zahraniční trhy. Chceme na to jít postupně, přes země V4, tedy přes Slovensko, Maďarsko a Polsko – a následně i na trhy německy mluvících zemí, tedy do regionu DACH. Prvním cílem je zvětšit obchodní tým, a budeme proto hledat zkušeného, seniorního sales manažera. Na Slovensku můžeme kontaktovat konkrétní firmy. V Polsku a v Maďarsku nebudeme potřebovat entitu, ale v regionu DACH ano – a také německého prodejce. Cílem je však globální trh, proto pracujeme na škálovatelnosti našeho modelu.

S JICem jste od samotného začátku. Jak vás ve vaší cestě posunul?

JIC sehrál klíčovou roli v prvotním nasměrování našeho byznysu. Díky němu jsme se vydali směrem B2B, nikoliv B2C. A v čem je JIC opravdu silný, je zázemí, které tu tvoří. Z vyprávění mnoha lidí vím, že třeba v Praze je startupové prostředí velmi sólistické. My máme – troufám si říct, že v rámci Evropy naprosto unikátní – inovační ekosystém. A proto jsme moc rádi, že je jedním z našich investorů právě JIC.

Jak jste vybírali další dva investory?

Hledali jsme někoho, kdo nám sedne. Byl to dlouhý proces. S Radimem Kocourkem z JICu jsme se bavili o možné investici již dříve. Až ve chvíli, kdy jsme otevřeli investiční kolo, nás Radim propojil na Davida Svatoše z Patero – fondu pěti byznysmenů, kteří vyrostli ve firmě Logio.

Logio optimalizuje logistiku, vy dopravu, to dává smysl.

Přesně. Kromě toho jsme si sedli lidsky, od začátku fungovala pověstná chemie. Hodně dáme na mezilidské vztahy a sympatie, to pro nás byla jedna z klíčových věcí. Mnoho investorů jsme kvůli tomu naopak odmítli. U Patera dále vnímáme velkou přidanou hodnotu v jejich zkušenostech, kontaktech a také v podobném cílovém trhu. David Svatoš nás následně propojil s Czech Founders a Vaškem Pavlečkou. Proběhlo pár hovorů a přeskočila jiskra. U Czech Founders vnímáme přidanou hodnotu v brandu, ve skupině jejich elpíků a v jejich kontaktech na další investory.

A tak jste měli hotovou snovou trojici investorů.

A vlastně takovou svatou trojici. JIC, kde jsme vyrostli, Patero a Czech Founders, kde budeme růst dál. V jedné chvíli jsme byli oversubscribed, a museli jsme tak – i když s těžkým srdcem – některé investory odmítnout. Z našeho výběru a z dosavadní spolupráce ale máme obrovskou radost, jelikož se jedná o velmi zajímavé lidi s řadou zkušeností.

Vášeň pro vylepšování

Jaké máte plány do budoucna – kromě úspěchu na globálním trhu?

Postupně začínáme řešit další integrace. V tuto chvíli jde o nabíjení elektroaut, protože 80 % elektroaut v Česku vlastní firmy. Dochází k tomu, že firmy mají nové flotily, ale nemají dost nabíječek. Takže začínáme pracovat na tom, abychom uměli efektivně točit přístup k nabíjecím stanicím. Jeden zaměstnanec má třeba 20 % a druhý 70 %. Toho druhého přitom čeká služební cesta, a tak potřebuje mít nabito přednostně. Je tam hodně nuancí, které do procesu rozdělování stanic vstupují. A další oblast je využití firemních parkovacích míst a nabíjecích stanic pro veřejnost.

Pro rezidenty v okolí firem?

Je to určitě řešení, které je nasnadě. Na jedné straně parkovací místa ve městech opravdu chybí a současně existují nevyužitá místa. Navíc mnoho firem má na střeše solární panely, které produkují energii do elektronabíječek. Nastávají situace, kdy nevyužitou energii vracejí do sítě, za což dostanou jen nějaké drobné. Pokud by firmy poskytly svoje parkování veřejnosti, měly by pokryté výdaje nejen na tato místa, ale mohly by zároveň zpeněžit vyrobenou energii.

A celkově vylepšit infrastrukturu pro všechny.

Tohle nás s Vojtou hned na začátku vlastně spojilo dohromady. Vyznáváme stejné hodnoty a sdílíme vášeň pro vylepšování. Když vidíme, že něco v našem okolí nefunguje tak, jak by mohlo, snažíme se to změnit. A to platí i pro náš produkt. Dokud to půjde, budeme přidávat funkce, které budou dávat smysl. Čím lepší, tím využívanější aplikace – a tím lepší okolní prostředí.