IDEA StatiCa: Dynamická statika s globálním úspěchem

Znáte proces vzniku staveb? Každá začíná u architektonického návrhu – budoucí podoby stavby, ze které statik nasimuluje rozložení sil. Základní výpočty většinou nejsou problém, u kritických konstrukčních detailů – betonových průřezů či ocelových styčníků – už je to ale mnohem složitější. Spočítat, jestli je navrhované řešení bezpečné, nebo ne, by stálo stovky hodin práce a výsledek by byl nejistý. Dopad? Stavaři pro jistotu do staveb přidávají tisíce kubíků betonu a tun oceli navíc.

V době, kdy společnost řeší nedostatek surovin v mnoha oborech – včetně stavebnictví – je to zbytečné. Obzvlášť když existuje elegantní řešení: software brněnské firmy IDEA StatiCa, který dodá zcela bezpečné výsledky přesně a velmi rychle. „Na spoustě propočtů vidíme, že by profily nosníků bylo možné – při zachování maximální bezpečnosti – zeštíhlit třeba o třetinu," vysvětluje CEO společnosti IDEA StatiCa Juraj Šabatka.

Do světa bez investora

Že je o udržitelnější přístup ve světě zájem, jasně dokazují čísla. Za rok 2024 prodala IDEA StatiCa svůj software v hodnotě 22 milionů euro. Firma má 40 tisíc platících uživatelů a meziročně roste o více než třetinu. „Měsíčně se s naším softwarem udělá zhruba 1,5 milionu výpočtů – čili milion a půl krát se někdo zeptá, jestli jde stavba takto postavit, jestli vydrží tento konstrukční detail, nebo ne," pokračuje Juraj Šabatka.
 

K úctyhodným číslům se přitom firma dostala čistě s využitím vlastních peněz a sil – a externí investice neplánuje ani do budoucna. Klíčové pro ni bylo dostat se na americký trh, což se podařilo i díky JICu. „Přes JIC jsme získali velmi zajímavou propojku na českého ambasadora v USA. Díky němu jsme se dostali k naší cílové skupině a našli jsme tři skvělé partnery – konkrétně pak tři americké univerzity," vzpomíná Juraj Šabatka.

Hlavní ingredience úspěchu? Podnikatelské sebevědomí

Díky validační dokumentaci získali na americkém trhu tolik potřebnou kredibilitu. A zbytek už si museli tvrdě odpracovat – stejně jako v případě trhu asijského. Úspěšných firem jako je IDEA StatiCa by přitom mohlo být víc. „V České republice se dělá velmi sofistikovaná věda. Problém je v tom, že technologie nepřetavíme v produkt, který by generoval platící zákazníky. A vysoká marže pak odchází do zahraničí," přemýšlí Juraj Šabatka. Rád by proto, aby existovalo více firem budovaných a řízených z Brna – přesně tak, jak to dělá IDEA StatiCa. Potřebujeme k tomu podle něj budovat podnikatelské sebevědomí.

Italský model rodinné firmy

Aniž by to ve firmě věděli, přistoupili k vedení firmy dle tzv. italského modelu. „V rodinných podnicích v Itálii mají hezké pravidlo, že děti nezahrnou do struktur firmy hned, ale nejprve je pošlou udělat si kariéru jinde. Teprve když získají kredibilitu, můžou se zapojit," vysvětluje Juraj Šabatka. Vedení s potřebnými zkušenostmi převzal po svém otci, zakladateli Lubomíru Šabatkovi, který ve firmě zůstal v pozici předsedy dozorčí rady.
 

Firma tak zůstává nadále v principu rodinná, i když už pro ni pracuje 120 lidí – 80 v Brně a 40 dalších na pobočkách v zahraničí. „Rodinnost není ten hlavní atribut, i když na ní firma stojí. Hlídáme si především to, abychom nesklouzli k nějakému korporátu. Máme proto velmi štíhlé řízení a chceme držet veškeré procesy svižné," usmívá se Juraj Šabatka. Pokud budou přibírat lidi, bude to na pobočky v zahraničí. Jejich cílem pro rok 2025 je stabilizovat americkou a asijskou „nohu" firmy a jít na těchto trzích do větší hloubky.

Největší konkurent? Tužka a papír

Statiků je aktuálně na celém světě asi jen 700 tisíc a studentů oboru ubývá. Hlavním trendem je proto automatizace výpočtů, a to i za pomoci umělé inteligence. „Pokud chceme v dalších desítkách let stavět efektivněji, musíme pomoct inženýrům formou výrazně rychlejších návrhů tak, aby dokázali ve vysoké kvalitě s maximální bezpečností odbavit daný projekt," je přesvědčený Juraj Šabatka.
 

Unikátnost produktu se (zatím marně) snaží napodobit někteří plagiátoři. IDEA StatiCa svůj jedinečný software ale vyvíjí neustále dál, a konkurenci tak nechává na míle daleko. Největšího konkurenta tak pro firmu představuje starý způsob práce. A že si s ním třeba při stavbě římského Kolosea vystačili? „Taky na stavbu potřebovali 60 tisíc otroků, trvala 8 let a vysála tehdejší státní rozpočet. A takhle už dnes určitě stavět nechceme," uzavírá s úsměvem Juraj Šabatka.