Na co nezapomenout v term sheetu?

Term sheet je zásadní osnova pro pozdější investiční smlouvu. Jak se tyto dva dokumenty liší? Většinou hlavně v objemu, obsahově jsou téměř totožné. V investiční smlouvě jsou jednotlivé body z term sheetu zpravidla rozepsané do větších detailů.

Bez některých bodů se neobejdete. Některé mohou naopak působit zbytečným dojmem. Jako ve spoustě smluv (včetně té investiční) je část obsahu vždy spíše psychologického charakteru. Oběma stranám vymezují mantinely a ulehčují spolupráci.

Valuace

Valuace je jedním z nejdůležitějších bodů term sheetu. Určuje, za jakých podmínek a kolik procent získá investor ve firmě. Je přitom důležité rozlišovat mezi pre-money a post-money valuací:

• Pre-money valuace: Hodnota firmy před přijetím investice
• Post-money valuace: Hodnota firmy po přijetí investice
• Je důležité, aby obě strany při jednáních o budoucnosti jasně rozuměly tomu, jakou valuaci používají. Zásadně pak ovlivňuje procento vlastnictví, které investor získá za svou investici.

Podmínky investice

Dále je v term sheetu třeba specifikovat, jak budou finanční prostředky použity a jak je bude investor do firmy posílat. Může se jednat o:

• Jednorázovou platbu
• Platby v tranších na základě splněných milníků
• Konvertibilní půjčky, u kterých se valuace určuje až v dalším kole financování

Práva investora a ochrana podílů

• Likvidační preference: přijde vhod za situace, kdy se firma prodává za nižší valuaci.

Je dobré vědět, že valuace je sázkou na budoucnost. Představte si situaci, kdy investor vloží do firmy 20 milionů korun s tím, že má (= v době prodeje bude mít) hodnotu 100 milionů korun. Firma má ale v době prodeje hodnotu třeba jen 80 milionů, a investor by tak ztratil peníze. Proto může být v term sheetu „likvidační preference 1,0x", která investorovi zaručuje, že dostane slíbenou částku.
 

Někdy navíc může být likvidační preference i vyšší (1,5 nebo 2). Investor pak dostane násobek určité hodnoty, a to ještě dřív, než se vyplatí další peníze zbylým stranám. Jedná se o malé číslo, které může být v term sheetu schované. Pokud firma této položce nerozumí, může dojít při exitu na nepříjemná překvapení.

• Ochranné doložky (anti-dilution): Je další forma snahy investorů zabránit ztrátě hodnoty investice. V tomto případě si investor zajišťuje neměnný podíl v budoucnu.

Investor do firmy vkládá peníze v určitém čase a za určité hodnoty. Za 2–3 roky ale může přijít další investiční kolo, které významně zvýší valuaci firmy. Aby nebyl jeho podíl tzv. naředěný, může se snažit do term sheetu vložit anti-dilution clause.

Pokud firma nabývá na hodnotě, roste výrazně hodnota podílu prvního investora. Pro investory, kteří přišli později, jsou takové podmínky nevýhodné, a můžou je proto odradit. Pokud počítáte s více investičními koly, je dobré na tuto komplikaci myslet.

• Rozhodovací práva: vyjasňují, zda investor získá místo v představenstvu (board seat) a jaká práva bude mít ve firmě při rozhodovacích procesech.

Podmínky exitu

Během soužití s investorem může nastat situace, kdy chce founder prodat firmu – a investor nechce. A samozřejmě naopak. Specifikace podmínek exitu v term sheetu (a později v investiční smlouvě) chrání zájmy obou stran. A proto věnujte pozornost také těmto dvěma položkám:

• Tag-along právo: stanoví povinnost (např.) většinového společníka v případě, že bude prodávat svůj podíl na společnosti, informovat o takovém prodeji menšinové společníky, a pokud budou mít zájem, zajistit jim odkup jejich podílů společně s podílem většinového společníka za stejných podmínek.
• Drag-along právo: Klauzulí drag-along rozumíme závazek jednoho společníka odprodat svůj podíl na společnosti třetí osobě za stejných podmínek, za jakých svůj podíl třetí osobě prodává jiný společník.

ESOP (Employee Stock Option Plan)

Mít definovaný akciový program pro klíčové zaměstnance v term sheetu je víc než strategické. Zpravidla se jedná o 5–10 % pro klíčové zaměstnance. Pokud s požadavkem přijde founder až po prvním investičním kole, nemusí u investora pochodit. Ten by se totiž musel vzdát části svých procent, a to zpravidla – pokud navíc spravuje peníze někoho dalšího – neudělá. Proto by podmínky akciového programu měly stát černé na bílém už v term sheetu.

Časové závazky a exkluzivita

Další z bodů, které by měl term sheet obsahovat, jsou časové údaje. Především pak:

• Platnost nabídky: do kdy term sheet platí?
• Due diligence: Jak rychle musí být dokončená kontrola právních a finančních aspektů?
• Exkluzivita: Může být podmínkou investora, aby firma nejednala s jinými investory.

Proces due dilligence může být pro některé firmy velmi zdlouhavý, což může paralyzovat byznys samotný, a firma tak určitou dobu ztrácí peníze. Pokud by později investor od investice odstoupil, je možné mít v podmínkách určitou částku, která pokryje náklady na předchozí „zbytečný" proces.

Angličtina jako jazyk č. 1 a nejčastější chyby

Počítejte s tím, že nejlepším jazykem pro term sheet je angličtina. Zjednodušuje totiž následný proces. Investiční smlouva už bývá v angličtině a veškeré exitové dokumenty taktéž, term sheet byste tak museli dřív nebo později překládat. Proto je dobré přizvat k tomuto kroku právnickou kancelář, která s dokumenty v angličtině nemá nejmenší potíž. (Pozn.: Byť by to v dnešní době měl být standard, stále existují právníci, kteří fungují pouze v češtině).
 

Kdybych měl shrnout nejčastější chyby, které mohou v případě term sheetu nastat, vycházejí především z nedodržení výše uvedených bodů.

Je to:
 

1. Nejasná nebo nevýhodná valuace
2. Opomenutí ESOP poolu pro zaměstnance
3. Přehlédnutí likvidační preference vyšší než 1x
4. Nedostatečná ochrana proti ředění podílu
5. Nereálné časové podmínky pro due diligence

Přestože je zásadním (a závazným) dokumentem až samotná investiční smlouva, věnujte term sheetu dostatečnou pozornost. Jedná se oboustranné porozumění toho, co vás s investorem čeká v budoucnu. Díky term sheetu můžete vychytat spoustu nepříjemných překvapení a v mnohém si ulehčit celý investiční proces.