Monika Vrbková: Do EIC Acceleratoru potřebujeme víc firem. Můžou v něm získat i miliony eur

EIC Accelerator je popisován jako program, který malým a středním podnikům pomáhá akcelerovat růst a globálně expandovat. Abychom si to na začátek lépe mohli představit, mohla bys uvést příklad firmy, která v tomto programu uspěla?
 

Program EIC Accelerator primárně podporuje firmy, které mají zajímavé inovativní řešení – ať je to produkt nebo služba – které výrazně mění dané odvětví na trhu. Jedna z firem, které v programu uspěly, je brněnský Codasip. Ten vyvinul software pro návrh čipů, který přináší unikátní flexibilitu do světa hardwaru. Většina čipů jsou navrženy sériově, například v řadách od 1 do 10. Výrobce telefonu pak například zvolí čip číslo 4, který má sice dostatečný výkon a zvládá všechny klíčové funkce, ale zároveň obsahuje řadu dalších prvků, které konkrétně tento telefon vůbec nevyužije.

Což asi zvyšuje třeba spotřebu, ne?

Přesně tak, ale nejen to. Zbytečné vlastnosti mohou i zvyšovat cenu a komplikovat celý návrh. Codasip ale přináší řešení, které umožňuje vytvořit čip na míru konkrétnímu zařízení a jeho potřebám – optimalizované jak výkonově, tak cenově, bez nadbytečných funkcí, které by produkt pouze prodražovaly a zvyšovaly jeho energetickou náročnost.

A z mimobrněnských firem?  

Třeba pražská firma Miwa Technologies. Ta zase vyvinula technologii, která umožňuje bezobalový prodej potravin ve velkých řetězcích. Ty byly do té doby výsadou menších, specializovaných obchodů. Ani jedna z těch firem nepřišla s novým produktem nebo službou, ale objevila nový byznys model, který měl velký potenciál – a to bylo základem úspěchu.

EIC Accelerator krok za krokem

Štědrá podpora pro konkurenceschopnost Evropy

Pokud je firma vhodná pro program EIC Accelerator, s jakou podporou může počítat?
 

Je to až 2,5 milionu eur ve formě grantu na dva roky. K tomu pak přichází ještě investiční komponenta, což je částka až 10 milionů eur. Ke každému euru, které Evropská komise vydá přes EIC fond, přidá další euro soukromý investor, čímž vznikne pákový efekt. A na tuto finanční podporu je pak nabalená spousta služeb, které firmě pomáhají při dokončení vývoje. To je ostatně hlavní cíl grantové části: dokončit vývoj do fáze, kdy se produkt nasadí na trh. Investiční komponenta je pak podporou pro škálování.
 

Co je motivací Evropy pro takovou štědrou podporu?
 

Ta je celkem nasnadě: jde o to, aby evropské firmy ve světě zanechaly stopu a učinily Evropu konkurenceschopnější. Co se týče motivace firem, ta je jasná – žádný jiný program nenabízí prostředky v takovém finančním objemu na dokončení vývoje a komercializaci. A je to i otázka prestiže. Pokud firma uspěje v tomto programu, je to známka toho, že dělá opravdu něco zajímavého.
 

JIC se zaměřuje na firmy, které mají ambice být globálně úspěšné, ale ne každá firma má šanci na úspěch, je to tak?
 

Ne každá firma vyvíjí skutečně unikátní řešení, aby neměla konkurenci. V kontextu střední a východní Evropy může jít o velmi zajímavý produkt. Zároveň ale musí jít o nějaký opravdu unikátní byznys model. Investice do takového projektu pak dává smysl, protože umožní firmě využít tento potenciál na světové úrovni. Sama Evropská komise říká, že ideálním kandidátem pro tento program je firma, která pro svůj záměr nedokáže získat finanční prostředky z jiných zdrojů.
 

Proces žádostí o grant spoustu firem děsí. Jak moc náročný je proces u EIC Acceleratoru?
 

V tomto ohledu je velmi dobře vymyšlený, je totiž rozfázovaný. To zabraňuje tomu, aby někdo investoval velké úsilí do předem prohraného boje. Proto je na začátku proces tzv. krátké žádosti, po které následuje plná žádost. Třetí fází je pak interview. Ten proces je velmi rychlý. A to je velká výhoda.
 

Do krátké žádosti se tedy může přihlásit každý, kdo má pocit, že by mohl uspět?
 

Jedná se o krátký, asi 12stránkový, jednoduchý dokument, který je možné podat kdykoliv během roku. První kolo totiž nemá žádné pevné termíny. K němu se přikládá 10slidový pitchdeck a video, které – jak my říkáme – polidšťuje papírovou přihlášku. Vše se podává jednoduše, elektronicky, prostřednictvím systému. Během 4–6 týdnů se pak firma dozví, jestli má začít připravovat plnou žádost.
 

Ta už je, předpokládám, náročnější?
 

Plná žádost je zhruba 5x rozsáhlejší než ta první. Jde o rozpracování materiálu z krátké žádosti a dále finanční plány. Tuhle žádost je pak třeba směřovat do jedné z uzávěrek, které bývají dvakrát ročně: na jaře a na podzim. A pokud firma uspěje v plné žádosti, postupuje do interview, u kterého sedí investoři nebo zkušení manažeři ze C-level pozic, kteří danému odvětví rozumí.

Seal of Excellence pro financování na národní úrovni

Pokud firma neuspěje, má něco i přesto v ruce?
 

Cílem je samozřejmě uspět, ovšem pokud to nevyjde u interview, získá tzv. „Seal of Excellence". Jedná se o potvrzení toho, že se v případě dané firmy jedná o velmi kvalitní projekt, který je možné zafinancovat na národní úrovni. Seal of Excellence a podporu v rámci programu TAČR SIGMA už získaly firmy TERDESOL, ReFormTherapeutics, AtomTrace, M2M Communication Holding, LAM-X, BatteryCheck, Qoolers, SmartGuide a NeuronSW.

Jaká je výhoda? 

Úsilí firmy nepřijde vniveč. Navíc veškeré informace, které firma připravuje pro podání přihlášky, odpovídají podkladům, které by připravovala pro investora.
 

Jak pomáhá JIC firmám s přípravou na daný program?
 

Co je velmi klíčovým momentem, je validace, zda je program pro danou firmu relevantní. Tak, aby zbytečně nepálila úsilí. Dále firmu můžeme provést celým procesem, připomínkovat jim návrh nebo přihlášku. A ve spolupráci s kolegou Martinem Zadražilem připravujeme firmu na interview. Právě Martin Zadražil totiž v minulosti působil jako jeden z hodnotitelů ve fázi interview. Pod rukama mu prošlo velmi mnoho projektů, a dokáže tak velmi dobře poradit.
 

Zmiňovala jsi jako příklady dvě firmy, které v programu uspěly. Jsou ještě nějaké další?
 

Z Jihomoravského kraje kromě zmiňovaného Codasipu programem úspěšně prošel ještě startup Runecast, který letos po deseti letech fungování koupil technologický obr Dynatrace. A vedle zmiňované Miwa Technologies také pražský NeuronSW. Jinak je bohužel účast za Jihomoravský kraj, ale i za celou Českou republiku žalostně nízká.
 

Čím to je?
 

Není to tím, že by se firmy hlásily a nebyly úspěšné. Problém je ten, že se jich hlásí velmi málo. Možná mají o tomto programu málo informací, nebo jim úspěch přijde nedosažitelný. Já bych ale moc ráda, aby se aspoň zajímaly o to, zda jsou vhodným kandidátem. Aktuálně se hlásí jednotky firem a já jsem si 100% jistá, že potenciál je mnohem větší. Nemusí jít o žádnou raketovou vědu, kterou by nikdo předtím nevymyslel. Jde jen o to, „dělat to jinak". Pokud váháte, rádi vám na JICu poradíme.